Z vlastní zkušenosti mohu napsat, že v mnoha kulturách je na duševní zdraví nahlíženo odlišně. A nemusíme kvůli tomu cestovat ani zas tak daleko. Je to způsobeno díky vlivům mezi které patří náboženství, duchovní život, ale i historie dané země, její kulturní, sociální zvyky či struktura. Možná se k vám dostaly již pojmy, jako přetížení, vyhoření nebo jste někde zahlédli titulek „problémy s dušením zdravím, duševní nemoc“. Ale co se vlastně pod tím skrývá?

Na začátek si musíme uvědomit, že duševní zdraví je konstantní veličina trvající od našeho dětství až po dospělost. A během těchto období života poukazuje na naši emocionální, psychologickou, sociální náladu a pohodu. Definuje a ovlivňuje, jak se cítíme, myslíme, jednáme, chováme. Poukazuje na to, jak zvládáme stresující situace, jakým způsobem se rozhodujeme, ale vypovídá i o našich vztazích.

Pokud jsme duševně zdraví, uvědomujeme si plně svůj potenciál, dokážeme se vyrovnat se stresem, pracujeme produktivně, máme pozitivní vztah k sobě, druhým a v našem životě existuje rovnováha. Pokud zažíváme opak můžeme hovořit o tom, že máme problémy se svým duševním zdravím.

Duševní zdraví je zásadní téma pro každého jednotlivce či skupinu, protože naprosto každý může trpět psychickými problémy. Nikdo není v tom směru imunní, nicméně někteří jsou více zranitelní.  

Statistiky mapující duševní zdraví říkají, že:

Za posledních 20 let se zvýšila spotřeba antidepresiv a anxiolytik šestinásobně. Každý rok roste o 5%, v roce 2021 a 2022 dokonce o 7%

Počet lidí, kteří vyhledali pomoc v souvislosti s depresemi či úzkostmi se během roku 2021, 2022 ztrojnásobil a dnes již úzkostnou poruchou nebo depresí trpí zhruba každá desátá žena a asi šest mužů ze sta

Jen v prvním roce pandemie vzrostly deprese a úzkosti o více než 25 % 

Do roku 2030 bude deprese velký celosvětový problém

Každý rok spáchá sebevraždu více než 900 000 lidí. Sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí

3 ze 4 lidí s těžkými duševními poruchami nedostávají žádnou léčbu

1 ze 4 lidí je během svého života postižen duševní poruchou

Problémy s duševním zdravím postihují přibližně jednoho ze čtyř lidí v kterémkoli daném roce

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zemře ročně sebevraždou kolem 800 000 lidí a přibližně 60 % těchto sebevražd se vyskytuje u lidí, kteří mají poruchu nálady, jako je deprese. Navíc metaanalýza 90 studií z celého světa zjistila, že jedinci s depresí mají 20krát vyšší riziko sebevraždy ve srovnání s běžnou populací

Lidé s duševními problémy se často potýkají s nepřístupem ke kvalitní péči nebo stigma, s kterým se na ně pohlíží. Bohužel mezitím stále trpí, což se odráží na jejich každodenním životě, vztazích a fyzickém zdraví.

A právě díky kulturním tradicím a přesvědčením, co jsou do nás od dětství vštěpována může mít každý jedinec různé představy o tom, jak nejlépe podporovat své duševní zdraví. Celosvětově v tom směru existují různé přístupy k duševnímu zdraví a onemocněním. Jenže fakt je ten, že právě duševní zdraví je přímo spojeno i s tím fyzickým, a právě proto si zasluhuje pozornost a péči, neboť díky duševní nemoci či problému se můžete cítit stejně špatně, ne-li hůř, jako když trpíme fyzickým onemocněním.

Projevem dobrého duševního zdraví je, když jsme obecně schopni cítit, reagovat, myslet pro nás prospěšným způsobem, abychom žili život, jaký chceme a obecně měli z života radost. V období, kdy procházíme špatným duševním zdravím je tomu naopak.

Jaké jsou varovné signály špatného duševního zdraví?

Vyhýbání se aktivitám, které vás dříve těšily

Prudké změny nálad způsobující problémy ve vztazích, neustálý pocit slabosti

Častá podrážděnost, agresivita nebo přecitlivělost

Dlouhodobé nebo trvalé myšlenky, vzpomínky, které nedokážete ovládnout

Potíže se soustředěním či zapamatováním si věcí

Slyšíte hlasy nebo věříte věcem, které nejsou pravdivé

Sociální izolace – od přátel, kolegů, rodiny

Časté konflikty s rodinou a přáteli

Nechuť a neschopnost vykonávat běžné činnosti

Dlouhý či příliš krátký spánek

Nechuť k jídlu či naopak přejídání

Dlouhodobě málo nebo žádná energie

Pokles pracovního výkonu

Otupělost, beznaděj, bezmoc či pocit, že nic není důležité

Nedostatek péče o osobní vzhled

Zmatek v pocitech, nervozita, zapomětlivost, vztek, vyděšení

Nevysvětlitelné bolesti, nemoci

Myšlenky na to, že ublížíte sobě či druhým

Častější kouření či užívání drog

Dělání věcí, které ostatním nedávají smysl

Druhy duševních poruch:

Úzkosti, porcuhy nálad, fobie, problémy s jídlem, schizofrenie, OCD, porucha osobnosti, bipolární porucha, posttraumatická stresová porucha (PTSD)

Jak se starat o své duševní zdraví?

Řešení pro podporu svého duševního zdraví můžete hledat v podobě odborníka v oblasti psychologie, psychiatrie či psychoterapie. Pokud nemůžete najít vhodného profesionála v místě svého bydliště, využijte online terapie!

Vy sami však můžete pravidelně přispívat ke svému duševnímu zdraví, pokud budete:

Vyhledávejte pravidelnou fyzickou aktivitu – 3 – 5 x do týdne po dobu 45 minut může drasticky zlepšovat a podporovat vaše duševní zdraví

Pravidelně věnujte čas a rozvíjejte své vztahy s rodinou, přáteli, kolegy a sousedy

Vyhledávejte pozitivní interakce s druhými, které pro vás jsou pozitivní podporou, praktickou pomocí, když to potřebujete

Nepřestávejte se vzdělávat, protože učení novému vám může dodávat pocit sebedůvěry a úspěchu

Žijte co nejvíce v přítomnosti a uvědomujte si v přítomnosti své myšlenky, pocity

Dávejte druhým a buďte vůči druhým laskaví, protože to může zlepšovat vaši náladu a bude pozitivně ovlivňovat vaše duševní zdraví

Jezte vyváženě a hodně pijte, to vám bude stabilně přinášet dostatek energie během dne

Dopřávejte si kvalitní spánek, pamatujte si, že červené světlo v žárovkách v ložnici (nikoliv modré světlo) podporuje velmi dobré spaní

Dopřávejte si relaxační aktivity, které redukují stres

Uvědomujte si denně za, co jste v životě vděční

Pracujte na svých negativních myšlenkách procvičováním racionálního myšlení a pozitivity