MALÉ RADOSTI

Život je sled po sobě následujících dnů. Někdy je slunečno, jindy zataženo, může být i pořádná bouřka. Fouká, leje, blýská se a k tomu bije hrom. Strašidelné. Poté se obvykle vyčasí a první slunečné paprsky nám dají avízo, že přichází den jako malovaný a všechno je v nejlepším pořádku…

Někdo to rád horké

Je léto a každý člověk je má rád jinak. Někdo miluje cestování, někdo adrenalinové aktivity, jiný rád odpočívá a zachumlává se pod duchnou i v letní odpoledne či večer. Máme i nadšence, kteří jdou z práce do práce – doma, v zaměstnání, v zahrádce, prostě kdekoli. Práce si je najde – nebo že by si ji našli oni? Pracovití lidé versus workoholici ale nejedou v jedné koleji, přesto mají k sobě blízko. Jenom prostě neumějí odpočívat nebo relaxují jen krátce, sportem, spánkem. Jak jste na tom?

Co den, to překvapení

Stejně jako lidé jsou různí, tak i dny v týdnu, měsíci, roce jsou každý jiný. I když mohou vypadat jako přes kopírák, každý z nich je unikátní, každý den je originál a může být sólovým příběhem. Stačí, když se něco stane jinak – třeba ráno zaspíte, zabouchnete si dveře, onemocní křeček, pes nebo dítě, vyhrajete ve Sportce. Cokoliv nám může převrátit život vzhůru nohama nebo nám ho zpříjemnit, ale i ztížit. Pozitivní lidé vědí, že všechno zlé je pro něco dobré a proto hned nenaříkají. Je chvályhodné, umíme-li se radovat z maličkostí a umíme-li využít každé překážky, coby příležitosti, k něčemu novému, dalšímu, neprobádanému.

Malé velké věci

Mnohé věci jsou skoro neviditelné, a přesto dělají s lidmi divy a z obyčejných dnů činí neobyčejné. Pomoct sousedce s taškou do schodů, darovat lívanečky, kterých máte jaksi nazbyt nebo pohlídat dítko matce samoživitelce, aby si mohla nakoupit, je krásný dárek pro toho, kdo jej nečeká. Umýt osamocenému pánovi vedle v bytě okna, darovat vytříděné oděvy do Charity nebo dát okradenému na nádraží drobné na vlak – je to tak prosté a radost může být dvojnásobná, tedy spíše oboustranná.

Odměna dne

Často se lidem dobré skutky vracejí, sice v jiné podobě, ale pokud ji vnímáte – víte, o čem je řeč. Najít čtyřlístek nebo peříčko, slyšet oblíbenou písničku, vidět rozesmáté dítě, jak je šťastné, užívat si procházku přírodou s vděčným pejskem, mít dobrý pocit ze společně prožitých chvil s oběma rodiči je nádherné. A každý tu možnost nemá. Každý náš den, prožitý v relativním klidu a pohodě, je tím nejvzácnějším darem. Proto je dobré být nad věcí a vítat vše dobré, dokonce i to, co nás zprvu trochu vyděsí. Ve finále si pomyslíte: Vždyť to, na co jsem se vůbec netěšil (a), nebo měl(a) z toho obavy, bylo vlastně docela příjemné, milé, povzbudivé…

Sluší se poděkovat

Někam k zapadajícímu slunci, k těm každodenním přenádherným červánkům nebo i plačící mlhovině se nabízí poslat pozdrav. A tak i já děkuji za každé nové ráno, za každý další den, za všechny krásné prožitky a lidi, kteří mě dnes potěšili, potřebovali, poděkovali nebo jenom potkali a usmáli se na mě. Díky, jsem ráda na světě…