Na slovíčko s Upřímností

Tato milá paní, slečna nebo spíše dáma, si občas nebere servítky. Řekne vám, jak se věci doopravdy mají a že už je čas, abyste dospěli. Protože život se s nikým nemazlí, protože čas utíká a protože lidé chtějí všechno stihnout. Říkat lidem nepravdu nebo ji zaobalovat do lesklých papírků není fér, vše kolem vás pak vypadá jako klišé a jeden neví, čemu věřit…

Vážně nevážně

Jako mávnutím proutku se lidé najednou narovnají a ke všem problémům se postaví čelem, půjdou přímo na věc a nebudou se vymlouvat či něco složitě obcházet. Tato sci-fi situace může být pravým opakem pohádky Šťastný smolař, kde je možné narazit na muže, trpícího chorobným lhaním. Prolhal se dokonce tak daleko, že už ani nezná svoje jméno a říká si Kdokoliv. Bylo by s Upřímností na světě líp nebo by nastal chaos ještě větší?

Neříkej to…

Ne nadarmo se tvrzení, že malé děti nelžou, častokrát potvrzuje. Vidí svět a lidi v něm skutečně takové, jací jsou, neumějí a ani si nechtějí nic nalhávat. Proč taky. Jsou na začátku a s čistým štítem, Tabula rasa neboli nepopsaná deska teprve popsána bude, ale jak a čím, to záleží jen a jen na nás dospělých. Když něco pravda není, prcek se brání: Neříkej to, když to takhle není!

Myslím to upřímně

Vtipný slogan kdysi populárního politika se lidem vryl do paměti, stejně jako jeho křišťálově čisté peníze. Faktem je, že se postupně jaksi vžilo do povědomí opatrné slovíčkaření s cílem dosáhnout právě a jen toho, co je pro nás (někdy však jen pro někoho) dobré. Nejhorší na tom je, že přikrášlovat a upravovat skutečnost je opravdový fenomén současné doby. Proč říkat o někom, že vypadá strašně, když lépe zní: Vám to ale dneska sluší! Sáhněte si na srdce, myslíte to opravdu tak, jak říkáte? Kolik by stála pravda, byla by tvrdá, krutá, nebyla by třeba lepší?

Upřímnost na lopatkách

Což takhle zkusit slečnu sraženou k zemi, která poztrácela důvěru, sebedůvěru, vážnost a úctu, znovu oživit a vyzkoušet, jaké by to bylo OPRAVDU. Prostě co na srdci, to na jazyku nebude bráno jako drzost a nebetyčná neomalenost, ale jako něco, co je vážně TAK, JAK TO ŘÍKÁME. Mohli by tak mluvit nejenom lékaři, učitelé, dámské krejčové, ale třeba obchodníci, finančníci, prodavačky, psychologové, číšníci a taky maminky a tatínkové, tchýně a tchánové, ředitelé a třeba i bezdomovci. Prostě bychom se konečně dozvěděli, co je v těch párcích namleto a jak dlouho už je tam mají. Nebo také to, že už nás někdo nemiluje a je s námi jen ze soucitu. Nebo také že jsme krásní a milí, a vůbec nestárneme. Nebo také že nás někdo miluje, i když jsme už zadaní… Svět je plný nevyřčených pravd, které se stále rády převlékají a přestrojují za něco, co vážně nejsou.

Podívej se jí do očí

V rozhovorech s Upřímností je to ale běžné a přirozené. Posadí se naproti vám a klidně nahlásí, jak se věci mají. Jedinec má pak šanci reagovat, divit se, upřímně se radovat, zuřit, bránit se, smát se nebo plakat. Prostě reaguje přesně tak, jak mu velí jeho vnitřní člověčí instinkt, reaguje od srdce, přímo, bez oklik a bez obav. Ona slečna Upřímnost umí být poměrně nakažlivá, skoro jako neštovice, také se děje pro dobrou věc, proděláte ji a rázem jste imunní. Přátelí se s čistým svědomím a odvážnými činy, a to už je co říct.

Bilancování na konci jednoho roku

Po listopadovém marši se do cílové rovinky dostal Prosinec a něžně si pohrává s Vánocemi. Dopisy Ježíškovi by neměly zůstat bez odezvy, ovšem tam je Upřímnost malinko shovívavá – Ježíšek přeci existuje a už má všechno zabaleno. Pro každého něco. Také my dospělí můžeme ale přiložit ruku k dílu a pomoci mu, když už prostě nestíhá, kdy česká pošta neulevuje jeho andělským poslům a nebeským sobům. Jenomže, byli jsme hodní? Budou dárky podle zásluh nebo to bude opět jedno velké předhánění, přehánění a předvádění se? Upřímně – dětská radost a zářící oči dětí jsou nade všechno ostatní, mamon zde nemá žádné místo. Úkolem dospělých na konci roku je ale něco jiného, zkuste autoevaluaci. Takové malé niterné hodnocení a bilancování, nikoliv balancování, není na škodu. Malé účetní shrnutí: Má dáti versus Dal je v rovnováze, nebo se jazýčky vah vychylují?

Příští rok se vynasnažíme…

Předsevzetí a plány jsou v naší mysli seřazeny od nejdůležitějších až po ty malicherné, ovšem jedna meta by mohla poskočit o pár příček výš. K člověčímu „zhubnu“, „nebudu mluvit sprostě“ či „skoncuji s kouřením“ může být přidáno další. Nejenom s úsměvem, ale především s Upřímností jde všechno líp. Pomaloučku narovnáte záda a později se zcela jistě napřímíte, i váš charakter a povaha postupně dostojí jisté změny. Protože nezačneme-li každý sám u sebe, naše společenství to nezvládne. Do nového roku s čistým štítem a zameteným prahem – to je skutečná výzva. Letopočet s devítkou je příznivým změnám nakloněn, takže pravou nohou a se čtyřlístkem v ruce do nového roku, vážení, ať je šťastnější, krásnější a upřímnější.

PF 2019 True