Někdy se to tak semele. Honí nás čas, nakupí se úkoly, do toho onemocní v práci kolegyně nebo doma dítko. Snaha vtěsnat mezi pravidelné aktivity ještě několik dalších je téměř na hraně. Nezbývá, než najít nějaké východisko z proklatě divokého labyrintu možných řešení. Některé cestičky jsou schůdné, jiné však méně, a jenom člověk, coby tvor myslící – rozumný, by si měl vybrat a vyšlapat tu správnou.
Známe to z písničkových verzí, kde se ale podobné potíže řeší zvesela, v durových tóninách. Jenomže časová tíseň alias časový deficit do našeho harmonogramu moc neladí, přestože současná uspěchaná doba nás k němu nepřímo předurčuje. Život není peříčko, honí nás od domácích povinností do zaměstnání a zpět, časové rezervy jsou vyplněny nákupy, výchovou potomků, domácími mazlíčky, koníčky, na které mnohdy ani nedojde, o dostatečné a pravidelné relaxaci nemluvě. Málo spíme, nechutná nám jíst, bolí nás hlava, později celé tělo a hlavou šrotují seznamy projektů, které máme rozpracované.
V takových a podobných situacích je třeba nepodceňovat příznaky, které nás mají varovat. Jsou zdviženým prstem, který nás má donutit zatáhnout za ruční brzdu a zrevidovat, zda vše, co právě podnikáme, je správné a nutné. Zda se někde neděje křivda, zda se nestala chyba, zda neexistuje ještě nějaké jiné řešení. Pokud jste zvyklí pracovat do maximálního vypětí, pak vězte, že dříve nebo později se tento přístup k vlastnímu zdraví a psychice vymstí. Stejně tak, jako se staráme o své nohy, které nás nosí a dopřáváme jim pedikúru i kvalitní obuv, tak také naše duševní zdraví by mělo být hýčkáno. Nikde totiž není psáno, že vydržíme úplně všechno, tak jako tomu bylo např. před 5, 10, 15 lety. Prevence deprese má něco do sebe
I když se většina populace domnívá, že tato problematika se týká čistě ženského pohlaví, protože ony jsou kromě toho, že mají své zaměstnání, zpravidla ještě manželky, matky, pradleny, uklízečky, kuchařky, tak výjimka potvrzuje pravidlo. Čím dál vyšší procento „nestíhačů“ je z řad mužů – workoholismus, podnikání, snaha uživit rodinu a mít se dobře, je žene k bójkám, které jsou těsně před otevřeným mořem. Stres a úzkost z nesplnění úkolů, nedodržení termínů, z neschopnosti všem vyhovět, jsou prvotním základním kamenem těžkých depresí.
Od mnohých lze slýchat, že nemají peníze na psychologa a nevědí, co s tím, jak vyzrát na boj se znepřáteleným časem. Nevíte-li, zkuste podrobnou sebeanalýzu, nejlépe s papírem a tužkou v ruce. S těmito zbraněmi se nám totiž snáze věci i stavy pojmenovávají, a my hned ta nejodpudivější slova můžeme nahradit libozvučnými a snesitelnějšími pojmy. Je třeba také více používat slovní spojení méně času než nestíhám, vytížení než stres a promiňte, ne místo obligátního samozřejmě, že ano. Je třeba využívat častěji radost a smích. Z žebříčku vašich emočních hodnot jistě pomalu mizí.
Naše tělo nám docela často samo napovídá. Chutí na sladké se dozvíme, že mu chybí energie, bolest hlavy zase říká, že někde něco nefunguje, a ne že si máme užít analgetikum. Lidský organismus je takový malý přírodní barometr a jeho výkyvy bychom měli brát smrtelně vážně. A jak na něj? Již dříve se osvědčila metoda sepsání všech povinností, úkolů a práce – co však skutečně nesnese odkladu a co počká, je na nás. Co můžu udělat dnes, co nechat na zítřek, co úplně vypustit, bez čeho se svět nezboří. Důležitým pomocníkem se jeví komunikace, zařaďte opět do svého harmonogramu popovídání s přáteli. A hlavně pochopte, že všechno být hotovo nemusí, občas něco snese odkladu. Některou práci může za vás udělat někdo jiný a ten miniaturní, vyškrtaný seznámek pro vás už bude zcela únosný.
Vždyť přece víme, co na naší tváři vyloudí kytka nebo odměna na výplatní pásce. Stejnou měrou lze ordinovat i návštěvu na kosmetice, v kadeřnictví, ve fit centru, vyzkoušejte třeba i zcela neplánovanou návštěvu lázní, prodloužený víkend v přírodě, wellnes pobyt a podobné „úplatky“ pro náš organismus. Mějme se více rádi, buďme malinko sobečtější – v tom správném slova smyslu, a dejme trochu potravy také duši. Pomoci jí může kupříkladu astrorozbor, horoskop nebo třeba i rozhovor s někým, kdo nám bude skutečně a soustředěně naslouchat…