Proč mají někteří lidé podlézání

Falešné podlézání, proč jej lidé s nízkým sebevědomím milují?

Falešné podlézání, rozhodně jej nemiluji. Netuším, jestli jste se někdy zamysleli, jak musí být těžké pro člověka, jako jsem já vlastně vycházet s druhými… 🙂 Mohli byste si pomyslit „To musí být naprostá hračka přeci, ona ví všechno!“ Víte, i když vím, jak si druhé získat a to nejen prostřednictvím komunikace, ale i fyzického zrcadlení člověka, což někdy cíleně dělám .. Jenže ještě nic z toho neznamená, že jsem v osobních vztazích manipulující, falešný, neupřímný pokrytec. Protože nejsem. Mé znalosti jsou mi dobré ve výsledku jen k tomu, abych velice rychle poznala nastavení druhého člověka, jeho míru sebevědomí, hodnoty, co jej zajímá apod. Mé vysoké morální hodnoty, osobní nastavení, úroveň mé empatie, emocionální inteligence ale způsobuje, že některé věci jsou mi v osobním kontaktu tak proti srsti, kdy sice mohu druhého člověka respektovat, ovšem rozhodně jej nebudu vyhledávat, snažit si jej získat na svou stranu. Můžete si pomyslit „To by přeci bylo nejlepší, vždyť by vás měli mít rádi všichni!“

V pracovní rovině si druhé získat chci a umím. V osobní rovině toho upřímně ani nechci být schopná. Proč? Protože nejsem falešný pokrytec. Žiji s uvědoměním, že nesedím v hlavě, v těle druhého člověka, nemohu jej změnit, vnutit mu, kdo jsem, aby mě měl rád a když svůj přístup / pohled změnit nechce, protože na to třeba ani nemá mentální kapacitu, nemohu to ani očekávat. A jako poslední důvod, „Já opravdu netrpím potřebou, aby mě měli všichni rádi“. Stačí mi mít kolem sebe pár těch, kde máme oboustranně upřímné, skutečné a inspirující spojení, kde si vzájemně můžeme říkat vlastní názor a subjektivní pravdu / perspektivu.

Jak nízké sebevědomí ovlivňuje chování

To vše mě motivuje eliminovat na osobní úrovni kontakt se všemi, pro které vlastní dýchání znamená NEUSTÁLE poukazovat na své problémy se sebevědomím, kdy si toho nejsou ani vědomí. Právě takové chování na mě působí, že snad hlavní a jediný smysl existence lidí kolem nich je jim s tím sebevědomím různě „pomáhat“ – pochlebovat jim, projevovat neustálý zájem, často a za vše je chválit a prostě „lézt do zadku“ (pardon za ten výraz, ale v češtině neexistuje více trefný výraz 🙂 ) . Mě tohle nejen, že v osobních vztazích nebaví, ale především je to pro mě neskutečně neupřímné.  Ovšem nic z toho neznamená, že takto to vidí všichni kolem mě… 🙂 Právě to mě motivovalo napsat článek o tom, jak lidé s nízkým sebevědomím vyhledávají uznání, potvrzení vlastní existence – tedy přitahuje je podlézání druhých.

Ano je to tak, v realitě života lidé s nízkým sebevědomím často vyhledávají uznání a potvrzení od druhých lidí, aby se cítili dobře a sebevědomě. Když se necítí dobře sami se sebou, hledají pozitivní zpětnou vazbu od ostatních, aby se cítili hodnotní. To může vést k neustálému vyhledávání podlézání a oceňování ze strany druhých, které začnou doslova milovat. Sociální sítě v tom mohou být buď skvělým nepřítelem nebo chvilkovým přítelem.

V tom směru byly dokonce provedeny různé studie, co se zabývaly tématem, jakým chováním ze strany druhých je sebevědomí posilováno. S první teorií o sebevědomí přišel již v roce 1890 William James. Výzkum provedený v roce 1965 psychologem Edwardem Jonesem a jeho kolegy zjistily, že lidé s nízkým sebevědomím mají větší tendenci podlézat a chválit druhé, aby získali uznání a přijetí.

Existuje několik důvodů, proč lidé s nízkým sebevědomím vyhledávají falešné podlézání a oceňování druhých. Jedním z hlavních důvodů je strach z odmítnutí a nepřijetí. Jestliže se necítíme dobře sami v sobě, může být obtížné najít vlastní sebevědomí, abychom projevili a ukázali svou pravou osobnost, natož abychom ji prezentovali i před druhými.

Pokud má někdo nízké sebevědomí, může se cítit nejistě a nedostatečně. Proto tyto osoby hledají u ostatních uznání a potvrzení o vlastní osobě, aby se cítili dobře. Pokud se jim podaří získat uznání ostatních, mohou se cítit lepší a mohou si vytvořit pocit, že jsou důležití. Lidé s nízkým sebevědomím se často bojí odmítnuti nebo kritizováni. To je samotné může motivovat podlézat stejně tak druhým, oceňovat je, aby se vyhnuli kritice a odmítnutí. Protože, když přeci všichni budeme dělat, co si druzí přejí, máme větší šanci být přijatí druhými! Vlastní autentičnost, identita jde tím pádem ale samozřejmě „do kopru“. Jenže právě vlastní identita, autentičnost a svoboda jsou hlavními faktory ovlivňující zdravé sebevědomí.

Přizpůsobování vlastní identity očekávání druhých

Pokud někdo nemá jasnou představu o své vlastní identitě a hodnotách, může se snažit napodobovat druhé a kopírovat jejich chování. V takovém případě se snaží přizpůsobit ostatním a vyhledávat jejich časté schválení. Lidé s nízkým sebevědomím mohou být náchylnější k falešnému podlézání ze strany druhých, protože mohou být více závislí na potvrzení a uznání od ostatních. Z logiky věci jsou osoby s nízkým sebevědomím ve výsledku náchylní rovněž k tomu, aby věřili všem lidem, kteří jím nabízejí pozitivní zpětnou vazbu či chválu. Toto chování pro ně může být velmi škodlivé, neboť jsou vystaveni manipulaci, využití ze strany lidí, kteří chtějí získat jejich přízeň nebo je ovládat. Lidé s nízkým sebevědomím jsou díky tomu náchylnější vyhledávat vztahy s lidmi, kteří se snaží využívat jejich nedostatek sebevědomí pro vlastní prospěch.

Jaký má efekt podlézání

Podlézání člověku s nízkým sebevědomím může mít krátkodobý pozitivní efekt v podobě zvýšení sebevědomí, protože si člověk může v krátkodobém horizontu připadat důležitý a potřebný. Nicméně, dlouhodobě takové chování může mít opačný efekt a zhoršit sebevědomí jedince. Podlézání může vést k pocitu, že jedinou možností, jak si udržet pozici, je přizpůsobovat se očekáváním druhých a potlačovat své vlastní názory a preference. To může vést k pocitu zmiňované ztráty identity a sebedůvěry. Dlouhodobé podlézání rovněž muže mít negativní dopad na jeho schopnost vytvářet zdravé vztahy a řešit konflikty.

Na druhé straně, pokud si člověk uvědomí, že podlézání je škodlivé a bude snažit získat více sebevědomí a sebeúcty, může se tento proces obrátit. Učení se, jak vyjádřit své potřeby a preference, efektivní vyjadřování vlastních názorů a už vůbec to, že se za ně postavíme, také pomáhá se sebevědomím a posiluje vlastní hodnotu. Nakonec i vyhledávání příležitostí k seberealizaci a získávání nových dovedností může pomoci zvýšit sebevědomí. Existuje další řada triků, jak vlastnímu sebevědomí pomoci. Velmi ráda je vám prozradím během konzultace. V každém případě si zapamatujte, že dělání věcí, abychom se zalíbili druhým, k němu nevede.

Podlézání člověku s nízkým sebevědomí opravdu nepomůže dlouhodobě zlepšit jeho sebevědomí, naopak povede s největší pravděpodobností k mnoha negativním důsledkům. Řešením je hledat způsoby, jak získat více sebevědomí, sebeúcty, neboť jen to může vést ke zdravějšímu a plnějšímu životu.

Chcete získat 10% slevu na všechny služby? Získat, jako první videa, rady zdarma o osobním rozvoji, vztazích a další mimořádné cenové nabídky, nebo snad informace o tom, jak vám mohu pomoci?  Přihlaste se k odběru.. > zde

Hledáte efektivní pomoc? Na prvním místě jste vy a já z toho „vy“ umím vyždímat to nejlepší, radikálně změnit váš život, vztah a to pouze do 12 hodin díky unikátní službě „3 měsíce s Mirkou„.

Neváhejte se objednat na 15 min rozhovor zdarma, kde si můžeme promluvit o vašich problémech a jejich řešení!