svatba

Neplánované těhotenství, plánovaná svatba

Zhruba 40% Čechů se rozvádí. Země, ve které trávím poslední měsíc, je rozvodový rating 80%. Takže na tom nejsme evidentně tak špatně. Jenže to není jediná věc, v které na tom nejsme tak špatně. Proč se vlastně my lidé ještě vůbec chceme brát? Můj snoubenec v tom má jasno, on už to bere tak, že jsme sezdaní. Ale prý je fajn udělat to i oficiálně před Bohem. Nemám s tím problém. V našem případě je ale sňatek rovněž nutností, abychom naší malé budoucí rodině zajistili dobrý život v Centrální Evropě. Ano v Centrální Evropě je stále dobrý život. Nevěříte?

Víte, v Česku bereme strašně moc věcí, jako samozřejmost. Já jsem to měla stejně, což se radikálně změnilo díky pobytu v zahraničí, který mi v mnoha ohledech otevřel oči. Bereme, jako samozřejmost relativně dobré pracovní podmínky, o kterých si někteří myslí, že jsou špatné, protože neví, jak jinde v Evropě je to hrozné (Portugalsko). Natož platové podmínky bez ohledu na vaše úsilí, vzdělání, jež v této zemi připomínají opravdu strašně špatný vtip. Ale o tom psát nechci..

Za normálních podmínek je svatba stresující hlavně kvůli tomu všemu zařizování, jež musíte zvládnout u své práce. Datum svatby a místo, výběr prstýnků, květiny, šaty, oblek, jídlo, hosté a jejich zasedací pořádek atd. Když je u toho ještě nevěsta těhotná, tak může jít o opravdu šťavnatý zážitek.

Po našich zkušenostech a vyvinutém úsilí v Portugalsku, abychom svatbu vůbec mohli mít, před tím nežli se narodí naše miminko, to byl docela očistec, který bych hravě vyměnila za to vší stavební zařizování, které by mi často spíše přinášelo mezi námi radost.

Mé sdílení berte, jako inspiraci až budete mít pocit, že jste příliš ve stresu nejen ze zařizování svatby, ale ze samotného těhotenství. Tohle je můj osobní příběh.

Překvapivé těhotenství

Pro mnoho žen může být novinka v podobě těhotenství malým či velkým šokem, byla i pro mě. Protože tuto věc jsme v plánovali zkoušet v druhé polovině letošního roku a v jiné zemi. Jenže příroda to chtěla jinak, trochu se to zkrátka uspíšilo. Asi se není čemu divit, sedneme si v životě, tělesně, ale i evidentně na buněčné úrovni. 🙂 Na výběru partnera jsem si dala extra záležet a věděla jsem, že chci „husband material“. A on se nelekl, naopak.

Ovšem stáli jsme před obrovským rozhodnutím, protože žijeme v zemi, kde je rodina to poslední, co si upřímně přejete. O našem společném stěhování jsme mluvili pomalu už od druhého měsíce našeho vztahu a těhotenství nás proto velmi zaskočilo.

Volba opustit zázemí, ve smyslu domu, co vlastním, a začít někde jinde, úplně od nuly a ještě s miminkem, byla pro mou polovičku nelehká, protože cítí velkou zodpovědnost. Nakonec mi řekl, že se mnou bude mít dítě klidně i na Marsu.

Samozřejmě člověk zažívá i obavy se všeho možného kolem rodičovství, ale s tím lze při troše úsilí pracovat.

Co zvažovat při neplánovaném těhotenství

Při upřímném zvažování, zda takové překvapení realizovat a dotáhnout do konce, člověk zvažuje opravdu mnoho faktorů. Základem je kvalita vztahu, zapojení protějšku do společného života, vzájemné porozumění, individuální priority a hodnoty. Vzájemné očekávání, limity, finanční, praktické zázemí a plány. Kdyby se to vše mělo ideálně opravdu co nejvíce vzájemně shodovat. Každý člověk si pro takové dumání musí poskytnout vzájemně dostatek času. Zároveň se při této situaci ukáže vaše míra kvalitní komunikace a porozumění. Hodilo by se říci, že to váš vztah skutečně prověří. Některé páry tohle nemusí ustát, a rozpadnou se. Co mnoha lidem může velmi pomoci, je komunikace s někým nestranným a nezúčastněným – profesionálem.

Plánování svatby

Když se vrátím na počátek mého vztahu, se snoubencem nám hodně rychle došlo, že to oba spolu myslíme vážně, ani jeden si nechceme hrát, kdy ta míra porozumění je zkrátka očividná a nepopiratelná. Je to můj nejlepší vztah v životě a jsem si jistá, že i pro něj. Na řadu tedy logicky přišlo to již zmíněné zařizování svatby, které z toho všeho vyplynulo, kdy nás do toho zaskočilo mé těhotenství.

Zařizování svatby je v tuzemských podmínkách sranda v porovnání s podmínkami v Portugalsku – bez ohledu na to, že jsme jiné národnosti. V tuzemsku musí oba prokázat standardní dokumenty. Zavolá se na vybranou – vysněnou matriku, kde úředníci normálně berou telefon, a odešlou se ověřené dokumenty k překladu ke svatbě do ČR. Po příletu se udělá malý výlet na cizineckou policii v délce maximálně hodiny, a pak už se můžete těšit z obřadu s vaší vybranou hudbou a na hezkém místě. Celé to může zabrat 10 dnů, když vám nebude záležet na termínu, a na matrice vám budou chtít vyjít vstříc.

V Portugalsku je to jiná liga… Víte, mé těhotenství probíhá tak, že o něm ani pomalu nevím. A to už jsem v polovině. Asi právě proto, abych se tolik „nenudila“, jsem musela dostat nálož stresu. Kdybych si raději opravdu přála řešit, jestli si vyberu květinu bílou nebo růžovou.. Anebo již zařizovala dům v nové zemi, kde chceme bydlet.

V Portugalsku si musíte samozřejmě také zařídit dokumenty. Ovšem znervóznila jsem poté, co se s námi na třech úřadech nechtěl nikdo bavit ani o přibližném termínu, natož čekací době, bez toho, aby měli v ruce naše dokumenty. Nikdo nám dopředu nesdělil, co nás vlastně čeká..

Po dvou měsíčním čekaní, jsme konečně měli v ruce dokumenty, a plni naděje se odebrali na úřad. Z jednoho úřadu nás úřednice vyprovodila se slovy, ať jdeme na další, protože tam bude čekací doba kratší, aniž by nás informovala, jak je vlastně dlouhá u nich. Nevědomost je krásná věc, v Portugalsku je to pravidlem..

Když jsme přišli před budovu druhého úřadu, praštil nás do očí počet čekajících lidí.. To byl je „předkrm“, „hlavní chod“ přišel uvnitř..

Uvnitř budovy rozeseté 4 televizní obrazovky – každá daleko a v jiném koutě, kdy na každé bylo uvedené jiné číslo a písmenko. Vytvářelo to úchvatný chaos.., neboť každému nově příchozímu trvalo, nežli mu došlo, kde je ta „jeho obrazovka“. To se v mnoha případech zjistilo díky náhodě, když na obrazovce probliklo písmenko, co měl i on na svém lístečku, jež zahlédl při procházce kolem.

Já, ještěže těhotná, když bych tak často nepotřebovala na toaletu, tak bychom tu naši obrazovku asi ani nenašli. Po hodině čekání, se na nás usmálo štěstí a vydali jsme se k přepážce. Opět jsme čelili nedůvěřivému přístupu úřednice, zda vůbec máme dokumenty.. Po našem odkývaní si vzala dokumenty a po 2 minutách nám sdělila, že první kolo probíhá tak, že budou kontrolovat naše dokumenty, což bude hotové někdy v dubnu (4 měsíce čekání) a pak teprve v druhém kole nám dají volný termín, kdy ale vlastně neví, kdy by to bylo.. 😀

V ten moment, když je žena ve 4 měsíci těhotenství (logicky pospíchá, protože se má stěhovat jinam), kdy opravdu nechce přivést dítě na svět v zemi, s ještě horší porodní péčí nežli je v Česku. Plnou tolika xenofobie a přístupu zaměstnavatelů v duchu, že zaměstnanec je asi otrok, anebo, že práce jeho hobby, za které nemusí být dobře ohodnocen, kdy dovolená a nemoc, jsou sprosté slovo, jsem při svém odchodu vyslovila několik sprostých slov ve svém rodném jazyce (již si je nepamatuji, bylo jich několik) a venku kopla do stromu (omlouvám se mu).

I když je vztek druhotná emoce, kdy je v pozadí smutek, zoufalství… V určitých situacích, je zkrátka velmi zdravé si ulevit… Jediné doporučení, jež jsme dostali bylo poohlédnout se po jiných úřadech na malých městech. Obvolali jsme jich 11, ani na jednom místě nezvali telefon. Oni tady totiž neberou telefony – nikdy. Ani neodpovídají na emaily, proč by měli? Všude musíte osobně kvůli sebemenšímu dotazu, i kdybyste měli cestovat 2 hodiny na jeden úřad, a udělat si výlety na 10 dalších se stejným dotazem. Těhotná žena si neumí jistě představit nic lepšího… (řečeno s veškerou ironií).

Čas zastavit nemůžete, ale přesto z něj můžete vytěžit to nejlepší! Změňte svůj život a vše v něm k lepšímu během 12 hodin díky transformačnímu programu.. Jsem tady pro vás a vím, jak z vás dostat to nejlepší! Neváhejte se objednat na 15 minutový hovor zdarma, kde vám prozradím, co vše pro vás mohu udělat! Více informací > zde

Velmi rychle nám došlo, že tohle nikam nevede.. Tak jsme upnuli veškeré úsilí na realizaci svatby v ČR. V jednom momentě se tedy plánovalo odstěhování do zahraničí, a zároveň cesta do Čech kvůli naší svatbě. Byly to dva dny intenzivního obvolávání na všechna možná místa. Opět probuzená naděje, že posuneme dopředu.. a vypadalo to tak pozitivně – bohužel jen pár dnů.

Dostala jsem se do takového mentálního rozpoložení, že když se mě úřednice na matrice zeptala, jestli se nebojím odeslat naše dokumenty poštou do ČR, normálně jsem se upřímně rozesmála.. A odpověděla jí, že to beru tak, „Když se ztratí „zařídí se prostě nový“, protože pokud bych si měla dělat starosti i z těchto věcí, tak bych se už dávno musela asi zbláznit. Portugalsko mě skutečně v mnohém zocelilo.

Bohužel naše situace byla tak komplikovaná kvůli rezidenci snoubence v Portugalsku (vízu určenému jen pro pohyb a pobyt v Portugalsku), že jsme od toho museli po týdnu plánování opustit. Paradoxně jet do ČR jen na otočku /svatbu, je v některých situacích těžší, nežli získat dlouhodobé vízum pro pobyt.

Celé to začalo vypadat beznaděje, docházeli nám možnosti.. Ale velká láska plodí zázraky. Tím zázrakem bylo odsouhlasení naší svatby oběma ambasádami (což je potřeba).. a tedy mít obřad na ambasádě. Byla to naše poslední možnost a o to více stresující dva dny plné čekaní na nejistý výsledek, neboť se to ve zdejších podmínkách prostě obvykle neděje. Alespoň na některých místech sedí lidé, kteří jsou stále lidští… Jsem si jistá, že jim poděkuji ještě mnohokrát a to i osobně.

Pokud by to nevyšlo, naše šance na lepší rodinný život, by padla a byla realizována se zpožděním jednoho roku a půl minimálně. Jenže ono by to neznamenalo jen to, ale i obrovskou prodlevu v kariéře mého snoubence, který se v Portugalsku doslova „zakopává“. Já ve své práci budu pokračovat nadále, ovšem na vše jsme dva. Množství tlaku, který pociťuji v posledních měsících – tipnete si? Ano, je velký.. A to se zde pochopitelně nerozepisuji zcela o všem.

Můj snoubenec mi ještě před výslednou informací, zda se budeme či nebude moct oddat na ambasádě řekl, že jestli to vyjde, svatba na ambasádě je dar od Boha pro nás dva… Já mohu jen dodat, zázraky se dějí, jen si musíme připustit jejich existenci……:-) .

Co mi pomohlo při tak nejistých a stresujících situacích?

Vzhledem k tomu, že jsem těhotná, základem byl odpočinek, péče o mně a vedle toho vědomí toho, že existuje řešení, jež dříve či později najdeme. To vše vychází z práce s mojí vlastní hlavou – mým způsobem myšlení, jež mi v těchto momentech pomáhalo. Samozřejmě jsem měla obavy, ale dovolila jsem si je sdílet s partnerem, a jeho motivovala k tomu samému. Vzájemné sdílení, společná víra, nám pomohla vše ustát a posouvat se dál. A zároveň jsem měla i velkou oporu právě ve snoubenci.

Chcete si zlepšit svůj život a vztahy? Hledáte efektivní pomoc od profesionála, který má všechny potřebné nástroje a zkušenosti? Pak byste se měli přihlásit k odběru mého newsletteru, kde získáte exkluzivní přístup k nejnovějším videím a radám o osobním rozvoji a vztazích, stejně jako nejnovější mimořádné cenové nabídky na mé služby. A jako bonus získáte informace o tom, jak vám mohu pomoci. A to není všechno –  získáte okamžitou slevu ve výši 10% na všechny mé služby!